Sraz Motocyklů do 50 ccm - 2003
     
 

Byl 10. květen 2003, den, který by měl být v kalendáři každého hrdého majitele jednostopého vozidla o obsahu maximálně 50 cm3 zatržen červenou barvou. Onu sobotu se totiž všichni milovníci těchto motocyklů, bez ohledu na značku, stáří či technický stav, sešli ve Všelibicích, aby se vydali na 20-ti km spanilou jízdu po okolí.

Někteří účastníci nechtěli ponechat nic náhodě a na svůj den se připravili velmi poctivě. Už několik dní předem ladili, mazali a čistili kde co. Byli ovšem i tací, kteří se nenechali vyvést z rovnováhy a svůj stroj vytáhli ze stodoly po delším usilovném pátrání až večer před vyjížďkou (VIĎ,ŠTANY!). Ometli pavučiny a slámu, vyhnali pavouky a na poslední chvíli se zoufale snažili sehnat chybějící díly, pokud byly opravdu nezbytné, a zachránit, co se dá. (pozn. cenzury: Na moji obranu ale zde bylo i nemálo těch, kteří se snažili zprovoznit svůj stroj až osudný den ráno, necelou hodinu před plánovaným odjezdem obr. 1, 2, 3). Ti úspěšnější, kteří se nedali odradit prvním pohledem na stroj v neutěšeném stavu a s vynaložením veškerého úsilí nakonec motocykl přece jen zprovoznili, se potom sešli s ostatními právě na akci ve Všelibicích.

Happening podobného druhu, v podstatě nultý ročník této recesistické akce, se na tomto místě uskutečnil již loni, jednalo se ale spíše o takovou neoficiální „hurᓠakci členů HC clubu a jejich přátel a známých, bez jakékoli organizace, propagace a dalšího doprovodného programu (viz. Sraz 2002)
Letošní rok už ale byla situace docela jiná. Vše bylo pečlivě připraveno a naplánováno, organizátoři pamatovali jak na žaludky všech účastníků, tak i na jejich zábavu a připravili poměrně bohatý program – pro každého něco. Zdálo by se, že i s počasím měli tajnou dohodu.

Ale vraťme se k samotnému průběhu akce. Na místě bylo živo už od časných ranních hodin, kdy realizační tým dokončoval poslední fázi příprav, aby vše mohlo bez problémů začít. První motocykly se začaly sjíždět po 9. hodině a krátce po jedenácté už jich bylo ke spanilé jízdě nastoupeno více než 200.

K vidění bylo opravdu ledasco – a to nemluvím jenom o mašinách! Jezdci svou fantazii nešetřili, výsledný estetický dojem byl v mnoha případech dokonalý!
Za vyzývavého burácení motorů se celý peloton zahalený do oblak modrého dýmu z výfukových plynů dal do pohybu. Respekt ostatních řidičů zajišťoval truck americké provinence (obr. 1, 2), jedoucí v čele. Jeho úkolem bylo razit cestu po celé délce 20-ti km trati. Protože na motorkáře přece jen čekalo kus cesty, a ne všichni účastníci, či jejich stroje,byli v dokonalé fyzické kondici, bylo po trase několik zastávek k doplnění tekutin, zběžné kontrole a odpočinku přehřátých motorů, které byly z velké části zprovozněny právě pro tento jediný den a po zbytek roku dál překážely v garáži.
Jednotliví jezdci si s dlouhou tratí poradili někdy více, jindy méně úspěšně, ale převážné většině z nich se zhruba po 3 hodinách nakonec podařilo dostat se zpět do míst, odkud ráno vyjeli. Ne všechny motocykly se sice dostaly do cíle kompletní, ale co na tom, s tím se počítalo. Ztráty sice byly, ale ne na životech, takže to nebudu zbytečně rozmazávat.

Krátce po návratu začala další část programu, kterou byly nejrůznější dovednostní disciplíny od jízdy pomalosti, hodu motorem, páky až po jízdu zručnosti neboli Fochkros. Zejména tato soutěž se těšila značné divácké pozornosti a škodolibé radosti, protože součástí úkolu bylo překonání vratké dřevěné lávky přes menší jezírko, které pořadatelé speciálně pro tento účel vytvořili. Zájem o účast v soutěžích byl značný, neboť na hlavní cenu, kterou měl být údajně motocykl, si brousili zuby všichni – jak by také ne, vždyť jsme viděli, na čem přijeli!!A tak někteří nadšenci zkoušeli štěstí na všech frontách, i když většinou s nulovým výsledkem. Všichni se ale skvěle bavili!

Nejprve byla odstartována soutěž o nejpomalejší jízdu, soutěž jako dělaná pro zúčastněné silné stroje:) Vítězem se s časem XX:XX stal XXXXXXX., druhé místo obsadil s časem XX:XX pretekár XXXXXXX a bronzová třetí pozice se stala kořistí jezdce XXXXXXX s časem XX:XX.

Další následovala soutěž Hod motorem. Původně jsme uvažovali o motoru ze Škody120 ale po konzultacích a vlastnoručních testech členy H.C. Racing teamu jsme se rozhodli pro odlehčenou uhlíkovou verzi motoru z vedle ležícího stroje fichtl. Tato soutěž byla opravdovou výzvou pro přítomné siláky a přihlášky se jen hrnuli. Soutěž to byla dramatická, vítězem se stal až po závěrečném rozstřelu borec XXXXX s výkonem 11,9 m, na druhém místě se umístil Jirka Hajský (nebyla to protekce!) s hodem 11,7m a třetí místo zbylo na XXXXXX s hodem XX,X m.

Aby těch siláckých soutěží nebylo málo následovala soutěž v páce. Té se zúčastnili i dívky (i když pravda některé ne zcela dobrovolně...). A bylo opravdu na co se dívat. V kategorii mužů byly boje velmi vyrovnané. U dívek bylo víceméně rozhodnuto o vítězce hned od začátku:)) Zato boje o 2 a 3 místo byly o to více urputné. Největším šokem pro nás byl boj mezi zápasnicí Pájou (za H.C. Racing Team) a Romanou. Boj byl tak vyrovnaný že jsme zápasnice museli po cca 10 minutách roztrhnout. Nepomohlo ani hlasité povzbuzování, ani zákeřné vyhrožování - prostě ani jedna nechtěla nechat vyhrát tu druhou. Nakonec muselo o vítězce rozhodnout až nesilácké stříhání nůžkami. To vyhrála Romča. A pak že holky nemají výdrž:) Celkovou vítězkou se stala YYYYYY, druhé místo získala pro H.C. Racing tým Petra a na třetím místě se umístila Irenka Pruknarová. Mezi chlapama vyhrál po urputném boji XXXXXX, druhé místo ukořistil borec Franta Hovorka a na třetím skončil XXXXXXX.

Zlatým hřebem večera (alespoň co se soutěží týče) určitě byla soutěž ve Fochkrosu. Pro závodníky byla připravena velmi náročná a místy i lehce zákeřná trať - krátce po startu závodníci projeli úzkou brankou, která je nasměrovala na nejzajímavější místo: přejezd přes lávku nad hlubokým jezerem vody plné hladových piraní. Ehm, pijavic. Zcela podle očekávání byla lávka osudná pěkné řádce závodníků (a především jejich strojům). Zcela překvapivě byly některé stroje i po důkladné koupeli po chvilce domlouvání schopné dalšího provozu. Po lávce následovalo prudké stoupání navíc v ostré zatáčce. Po úspěšném zdolání kopce (občas za vydatné pomoci lidského pohonu) čekal na závodníky a jejich stroje skok daleký přes můstek K1,5, rychlá otočka a cesta zpět přes houpačku, krkolomný sráz dolů a hned slalom mezi pneumatikami - částečně ještě na svahu. Slalomu si však někteří borci zcela nevšimli a projeli ho spíše stylem buldozeru... pneumatiky jen lítali. Po slalomu už na závodníky čekala jen lávka přes vodu zpět na start. První místo v této náročné soutěži získal pro H.C. Racing tým Pišta s časem XX:XX, druhý dojel XXXXXX s časem XX:XX a třetí místo ukořistil ZZZZZZZZ s časem XX:XX.

Bohužel se hned po skončení fochkrosu z nebe spustila mírná sprška. Pár slabších nátur nevydrželo a vzalo do zaječích, rozdráždilo své nadupané 50ccm stroje (některým se moc nechtělo) a odjelo směr domov. Jejich škoda, den ještě zdaleka nekončil a spoustu jsem toho měli ještě před sebou! Přes veškerá očekávání i déšť asi po půl hodince nakonec ustal, takže nic nebránilo tomu, vrhnout se na další body programu – jídlo, pivo, spousty příjemné muziky a na závěr velmi očekávaný striptýz.

Příjemnou atmosféru sobotního odpoledne dotvářela živá vystoupení několika kapel. Zejména místní Trhák měl velký úspěch, o tanečníky na parketu nebyla nouze. Pivo i tvrdší alkohol tekly proudem, klobásky se nestačily udit, kuřatům na grilu se až čoudilo od biskupa, jak se rychle točily a po guláši zbyl jen mastný hrnec už brzo odpoledne.Do toho všeho se co chvíli ozývaly zvuky motorů, to když se motorkáři mezi sebou vzájemně přesvědčovali o kvalitách svých strojů.

Krátce po setmění mělo dojít k tomu, na co se vlastně celé odpoledne netrpělivě čekalo – vyhlášení absolutního vítěze a tedy nového šťastného majitele slibovaného motocyklu. Ti, jichž se to týkalo především, tedy vítězové jednotlivých disciplin, se nastoupili na podium a s napětím očekávali výsledek losování. KDO to bude, ale hlavně CO vlastně vyhraje!?! Věřili si všichni! A když se ještě pod podiem objevila nádherná mašina pro vítěze, nablýskaný stroj patřící již dlouhou dobu jednomu z členů klubu (ježdění na tomto jistě skvělém stroji ho prý už již dávno omrzelo), jako příslib případné výhry, šlo do tuhého. Všichni potenciální výherci měli ve tváři strnulý úsměv US typu. Asi si sami domyslíte, že skutečná odměna pro vítěze byla nakonec přeci jen trochu jiná. Motorka to sice byla, ale celá plastová a pro trochu jinou váhovou a věkovou kategorii (přeci jen to je již pár let kdy na tomto stroji původní majitel řádil doma po zahradě mezi hnojníkem a nepřekonatelnou překážkou v podobě vysokého plotu). Ale výherce mohl být spokojený a jestli byl trochu zklamaný, rozhodně to na sobě jako správný profík nedal nijak znát a na svém novém „motocyklu“ s hrdým výrazem triumfu za potlesku přihlížejících z podia odjel.

Na ty, kdo vydrželi až do pozdních nočních hodin, čekalo ještě jedno překvapení – posledním bodem oficiálního programu byl dámský striptýz. Oproti plánovanému časovému harmonogramu se sice trochu opozdil, ale málokdo to zaznamenal. Dle zaujatých výrazů přihlížejících si troufám tvrdit, že se striptýz obecenstvu líbil.

Po skončení lechtivého vystoupení profesionální umělkyně předstoupila před publikum další kapela, „ČIKY FRIKY“. Za hudebního doprovodu této kapely pak pokračovala zábava úspěšně až do pozdních nočních hodin. Bohužel se kolem 3 hodiny ranní spustil poměrně silný déšť, který vyhnal poslední návštěvníky do svých domovů.

Celkově považuji tento ročník Srazu motocyklů do 50 ccm za velice povedenou akci při které se všichni účastníci i členové pořadatelé pěkně bavili.

Chceme poděkovat všem návštěvníkům za účast, za spořádané chování a za to, že nám umožnili prožít sobotu v pohodovém a příjemném duchu. Doufáme, že nám zachováte přízeň a že k nám všichni přijedete příští rok na další ročník tohoto srazu, který se jistě uskuteční v přibližně stejnou dobu na stejném místě.

Na závěr bychom též chtěli velmi poděkovat všem sponzorům, kteří nám nemalou měrou pomohli k uspořádání tohoto srazu aď již sponzorskými příspěvky, věnováním cen pro výherce soutěží či zapůjčením nezbytného vybavení:

Autodoprava Pytloun - Osečná
Autodoprava Riegel – Liberec
Autodoprava Otta Košek – Turnov
Kompozit – Český Dub
Lukov – Český Dub
HPQ Plast – Český Dub
Dřevoplast Ludvík – Všelibice
Ještědská stavební – Liberec
OLDA Štöhr ( poslední soukromý závozník v ČR ) – Všelibice
Autodílna Wasylyszyn – Stráž p. Ralskem
Jaroslav Flanderka – Všelibice
Opravy motorových vozidel Martin Pruknar – Všelibice
Obchodní Dům Jíra a spol. – Všelibice
Obecní úřad Všelibice
Čerpací stanice Kontakt – Kupec a syn Český Dub
Epicos Vilém Němec – Vrtky
Roman Knorr – Všelibice
Václac Růta – Březová
Mirek Jíra – Roveň
Rodina Hlavatých – Všelibice
Pivovar Svijany - Svijany

Zde naleznete další foto z akce:

foto H.C. Racing

Nashledanou za rok!

(c) motoška & štany, H.C. Racing Team